Příušnice – Parotitis

Příušnice, odborně nazývané parotitida, jsou virové onemocnění způsobující zánět příušních slinných  žláz

Onemocnění příušnicemi dnes není příliš časté, protože v Česku, stejně jako ve většině zemí světa, jsou děti proti této nemoci povinně očkovány. Onemocnění postihuje zejména děti, nejčastěji v batolecím věku, ale onemocnět mohou i dospělí. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí. Inkubační doba je dva až tři týdny, dítě je infekční již několik dní před prvními projevy nemoci a zhruba 9 dní po začátku onemocnění.1 Proděláním onemocnění vzniká celoživotní imunita.

Příznaky příušnic

Onemocnění postihuje především příušní slinné žlázy. Místo mezi uchem a dolní čelistí je oteklé a bolestivé. Často se otok objeví nejprve na jedné straně tváře a za dva až tři dny na druhé straně. Dítě si stěžuje na bolest při polykání a mluvení. Na začátku onemocnění se může objevit horečka, nevolnost, únava nebo bolest hlavy. Děti obvykle nemají chuť k jídlu.

Komplikace příušnic

Příušnice obvykle proběhnou jako lehké onemocnění, ve vzácných případech se však mohou objevit komplikace, především zánět mozkových blan, zánět slinivky břišní, zánět varlat nebo zánět vaječníků. Zánět varlat může postihnout buď jedno nebo obě varlata a může ve vzácných případech vést až k neplodnosti, buď dočasné nebo i trvalé. Komplikace v podobě zánětu varlat je možná v jakémkoli věku, ale u chlapců do 10 let se vyskytuje jen velmi vzácně.

Léčba příušnic

Pro zmírnění horečky a bolesti můžete dětem podat léky s paracetamolem v běžném dávkování. Ulevit od bolesti může také teplý obklad na postižená místa. Během nemoci dohlížejte na to, aby dítě dostatečně pilo. Tekutiny podávejte po troškách, nepodávejte citrusové džusy, které vyvolávají silnější tvorbu slin, která je pro dítě bolestivá. Je vhodné podávat dětem lehce stravitelná jídla, která jdou dobře pokousat nebo se kousat nemusejí.

Kdy kontaktovat lékaře

Lékaře kontaktujte vždy, pokud máte podezření, že vaše dítě onemocnělo příušnicemi. Návštěvu si s lékařem domluvte telefonicky, abyste zmenšili riziko nákazy dalších pacientů. Pokud se stav dítěte zhorší, objeví se bolest břicha nebo varlat, dítě začne být apatické, zvrací nebo má ztuhlý krk, vyhledejte lékařskou pomoc okamžitě.

Očkování proti příušnicím

Očkování proti příušnicím je v Česku povinné od roku 19872. V současné době se podává jako součást tzv. MMR vakcíny, která v sobě zahrnuje očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Očkuje se ve dvou dávkách. První dávka se podává po 15. měsíci věku, druhá za 6 až 10 měsíců po podání první dávky. Očkování nazaručuje 100% ochranu před onemocněním, ale velmi výrazně snižuje jeho riziko.

Revmatická horečka

Revmatická horečka je zánětlivé onemocnění, které vzniká jako komplikace hnisavé angíny nebo spály. Tělo při ní pokračuje v boji proti streptokokům a napadá přitom vlastní buňky.

Nejčastěji je postiženo srdce, dále klouby, kůže nebo centrální nervový systém. Onemocnění může vést až k srdečnímu selhání nebo trvalým následkům, zejména postižení srdečních chlopní. K jejich selhání dochází 10 až 20 let po proběhlém onemocnění. Možnost vzniku revmatické horečky je hlavním důvodem, proč je třeba hnisavou angínu a spálu důkladně přeléčit antibiotiky. Díky antibiotikům se revmatická horečka vyskytuje u dětí dnes jen zřídka.

Příznaky revmatické horečky

Příznaky revmatické horečky se obvykle objevují za dva až čtyři týdny po prodělané streptokokové infekci a mohou být velmi různorodé:

  • horečka,
  • bolest a otoky kloubů, nejčastěji kolen, kotníků, loktů a zápěstí – bolest často postupně přechází mezi jednotlivými klouby,
  • malé, nebolestivé uzlíky pod kůží,
  • bolest na hrudi,
  • srdeční šelest,
  • únava, slabost,
  • plochá vyrážka s nepravidelným okrajem (erythema marginatum),
  • trhavé, nekontrolované pohyby rukou, nohou a obličeje, neobvyklé chování (Sydenhamova chorea) – při napadení centrálního nervového systému.

Léčba revmatické horečky

Revmatická horečka se léčí antibiotiky. Cílem je eliminovat zbývající streptokoky. Po prvotním přeléčení následuje dlouhodobá preventivní léčba antibiotiky, která má předejít návratu onemocnění. Léčba může trvat několik let, obvykle až do dospělosti.

Při akutním onemocnění jsou dále podávány protizánětlivé léky, včetně kortikoidů, a léky na bolest. Při postižení centrálního nervového systému užívají pacienti léky proti křečím.

Kdy kontaktovat lékaře

Při podezření na hnisavou angínu nebo spálovou angínu je nutné kontaktovat lékaře vždy, protože nemoc je třeba léčit antibiotiky. Pokud se po prodělané angíně objeví u dítěte příznaky revmatické horečky, také nevyčkávejte a navštivte lékaře ihned.

Zdroj:
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/rheumatic-fever/symptoms-causes/syc-20354588

Nemoc HFM – ruka noha ústa

Ruka, noha, pusa

Ruka, noha, pusa je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se nejčastěji objevuje u dětí do 5 let, typické jsou podzimní školkové epidemie. Nakazit se však mohou i starší děti a ojediněle i dospělí.

Ruka, noha, pusa

Inkubační doba nemoci je 3 až 6 dní. Nemoc se šíří nejčastěji kapénkovou cestou. Virus se vyskytuje také v tekutině v puchýřcích typických pro toto onemocnění a ve stolici nemocného. Dítě je infekční zhruba jeden týden od začátku onemocnění, v některých případech je však přenašečem nemoci ještě týdny po uzdravení.

Příznaky ruka, noha, pusa

  • horečka, únava, bolest v krku – objevují se na začátku onemocnění zhruba dva dny před dalšími příznaky,
  • typická vyrážka v podobě pupínků a puchýřků v okolí úst, na dlaních rukou a na ploskách nohou. Vyrážka se může objevit také na kolenou, loktech a na hýždích. Vyrážka obvykle nesvědí,
  • afty v ústech – často je jich velké množství a jsou velmi bolestivé.

Léčba ruka, noha, pusa

Onemocnění obvykle probíhá mírně, délka nemoci je 7 až 10 dní.

Na snížení horečky na začátku onemocnění je možné podat:

  • léky s paracetamolem či ibuprofenem – je možné je podávat  ve formě čípků, u starších dětí je možné podat lék ve formě suspenze

Afty v ústech jsou nejnepříjemnějším projevem onemocnění ruka, noha, pusa, protože jsou bolestivé a omezují příjem potravy a tekutin. Strava v době nemoci by měla být měkká nebo kašovitá, nepříliš slaná nebo horká. Nevhodná jsou teplá jídla, silně kořeněná, kyselá nebo naopak hodně sladká jídla, která způsobují podráždění v dutině ústní. Doporučují se borůvky ( české) , chlazený heřmánkový čaj… Rodiče by měli dohlédnout na to, aby dítě přijímalo dostatek tekutin. Nevhodné jsou kyselé, horké nebo přeslazené nápoje. Lékař vám může doporučit roztoky či gely k potírání aftů, které mírní bolest a urychlují hojení.

Od roka věku je ideální k urychlení hojení aftů  podávat  Kaloba kapky.

Na kůži se nemusí aplikovat nic, jen když svědí možno mazat př. Tanno hermal…..

O podávání léků kojencům a batolatům, jejich dávkování a způsobu použití se vždy poraďte s pediatrem dítěte.

Kdy kontaktovat lékaře

Při běžném průběhu nemoci obvykle postačí, když svému lékaři jen zavoláte. Návštěva lékaře je nutná jen pokud onemocní dítě mladší 6 měsíců, nemoc má závažnější průběh než je obvyklé nebo pokud máte pochybnosti o určení nemoci.

Je možné onemocnět s ruka, noha, pusa opakovaně?

Onemocnění ruka, noha, pusa může způsobovat několik různých virů a proděláním nemoci vzniká imunita jen proti jednomu z nich. Pokud se tedy dítě později setká s jiným virem vyvolávajícím toto onemocnění, může onemocnět znovu.

Spála

Spála (Scarlatina) je bakteriální onemocnění se stejným původcem jako hnisavá angína. Kromě příznaků angíny se však u dětí navíc objevuje vyrážka téměř po celém těle.

Inkubační doba spály je 2 až 4 dny, nemoc se šíří kapénkovou infekcí. Nejčastěji onemocní děti mezi 5 a 15 lety, typické jsou společné zimní epidemie spály a hnisavé angíny ve školkách a školách.

Příznaky spálové angíny

Nemoc začíná jako hnisavá angína s těmito příznaky:

  • vysoká horečka (až 40 °C),
  • bolest hlavy,
  • bolest v krku, potíže s polykáním,
  • povlak na mandlích,
  • zvětšené uzliny na krku.

Do 24 hodin od začátku horečky se objevuje:

  • vyrážka v podbřišku, na hrudníku a na rukách a nohách. Vyrážka je červená a vystouplá,
  • zčervenat může také obličej, okolo úst pak zůstává bledá kůže,
  • objevit se může také bílý povlak na jazyku, který se následně odlupuje a jazyk je pod ním výrazně červený.

Léčba spálové angíny

Spála se léčí antibiotiky, obvykle penicilinovými. Léčba by měla trvat alespoň 10 dní. Při opakujících se angínách se používají širokospektrá antibiotika. Na snížení horečky a tlumení bolesti je možné podat paralen nebo ibuprofen. Důležitou součástí léčby je klidový režim a dostatek tekutin. Domácí léčba by měla trvat alespoň 14 dní.

Průběh spály

Při užívání antibiotik se dětem obvykle rychle uleví, horečka, bolest hlavy a krku by měly ustoupit do 24 hodin. Vyrážka mizí po 3 až 5 dnech, kůže je však ještě nějakou dobu zdrsnělá. Po 1 až 4 týdnech dochází k odlupování kůže v místě vyrážky, nejvýrazněji na krku, v podpaží, na tříslech a na prstech rukou a nohou.

Kdy kontaktovat lékaře

Při podezření na spálovou angínu byste měli lékaře kontaktovat vždy, protože neléčená spála může způsobit závažné komplikace, např. revmatickou horečku nebo onemocnění ledvin. Lékaře navštivte znovu také v případě, že po nasazení antibiotik nedojde ke zlepšení stavu, zejména pokud má dítě stále vysokou horečku.

Fotografie spály:

Foto: Spála – povlak na mandlích

Foto: Spálová angína - povlak na mandlích

Foto: Spála – povlak na jazyku

Foto: Spálová angína - jazyk

Foto: Spála – vyrážka na těle

Foto: Spála - vyrážka na těle

Zdroje:
Caring for your baby and young child, American Academy of Pediatrics, 2009 

Šestá nemoc

Šestá nemoc je virové onemocnění, které se nejčastěji objevuje u kojenců a batolat. Výskyt u starších dětí je méně častý.

Nemoc se snadno šíří kapénkami z dýchacích cest a inkubační doba nemoci je 7 až 14 dní. Dítě je nejvíce infekční v průběhu inkubační doby a při horečce typické pro začátek tohoto onemocnění. V době po výsevu vyrážky již nákaza nehrozí.

Příznaky šesté nemoci

  • hlavním příznakem nemoci je náhle se objevující vysoká horečka (nad 39 °C), která trvá obvykle tři dny a pak stejně náhle mizí. Typické pro toto onemocnění je, že děti i při takto vysoké horečce vypadají zdravě, hrají si běžným způsobem a mají chuť k jídlu. U některých dětí je ale horečka doprovázena dalšími příznaky nachlazení (lehkou rýmou, kašlem), lehkým průjmem, ospalostí nebo neklidem. Objevit se může také zduření uzlin na krku a otoky víček,
  • po náhlém poklesu teploty k normálu se během několika hodin objevuje na trupu dítěte vyrážka, která se postupně šíří na krk a ramena. Vyrážka má podobu větších nebo menších růžových skrvn s neostrým ohraničením. Vyrážka může být vystouplá, ale nemusí. Při zmáčknutí postižená kůže zbledne. Vyrážka dítě nesvědí a obvykle zmizí do 48 hodin,
  • u některých dětí může nemoc proběhnout i zcela bez příznaků, popř. jen s horečkami, bez výsevu vyrážky, nebo naopak je s vyrážkou, bez horečky.

Kdy kontaktovat lékaře

I když jde obvykle o lehké onemocnění, je vhodné při výskytu vysoké horečky vždy kontaktovat lékaře, který vyloučí případná závažnější onemocnění.

Léčba šesté nemoci

Náhlý vzestup teploty na začátku onemocnění s sebou nese riziko  febrilních křečí a to zejména u kojenců. Vhodné je proto tlumit horečku léky, zábaly nebo omýváním vlažnou vodou. Viz Co dělat když … Horečka.

 

Impetigo

Impetigo je nakažlivé bakteriální kožní onemocnění vyvolané nejčastěji stafylokokovou, méně často streptokokovou infekcí. Postihuje zejména předškolní a školní děti, častěji v létě než v jiných ročních obdobích

Impetigo se obvykle objevuje na místech, kde byla pokožka nějakým způsobem narušena, např. po oděrkách, štípancích nebo popáleninách. Vstupním místem pro infekci může být také pokožka s ekzémem.

Jak impetigo vypadá

Nejčastěji je postižena pokožka v obličeji, zejména v okolí nosu a úst, ale impetigo se může objevit kdekoli na těle, např. na břiše, v plenkové oblasti či na končetinách. Vzhled postižené pokožky závisí na původci onemocnění. Nejčastěji jde o shluk puchýřků, které se při zasychání pokrývají žlutou krustou. Puchýřky obvykle nejsou větší než 2 cm. Méně často má impetigo podobu větších zanícených ploch. Postižené oblasti mají zarudlý okraj. Ke kožním projevům se může přidat zvětšení lymfatických uzlin. Celkové příznaky, např. horečka nebo únava, nejsou obvyklé.

Léčba impetiga

Impetigo se vždy léčí antibiotiky, buď lokálně, ve formě masti na postižená místa, nebo celkově, ve formě tabletek nebo sirupu. Vždy je nutné dodržet předepsanou délku léčby, aby nedošlo k návratu onemocnění. Ke zlepšení stavu obvykle dochází během několika dní léčby a dítě pak již není infekční. Postižená místa mohou být ještě několik týdnů načervenalá, později mohou i přechodně zpigmentovat , poté se zcela zahojí bez vzniku jizev.

Nemocné dítě by mělo zůstat v domácím prostředí po celou dobu antibiotické léčby, aby nenakazilo své spolužáky. I doma je nutné kvůli zamezení šíření infekce dodržovat určitá pravidla:

  • dítěti každý den jemně omyjte pokožku antibakteriálním mýdlem a teplou vodou,
  • pro otírání postižených míst používejte zvláštní ručník, příp. papírové utěrky,
  • každý den měňte ložní povlečení a ručník nemocného dítěte,
  • použité prádlo perte na vysokou teplotu a vyžehlete,
  • při aplikaci lokálních antibiotik používejte ochranné rukavice,
  • dítěti ostříhejte nehty, aby se nepoškrábalo a nepřenášelo si tak infekci na jiná místa na těle,
  • všichni členové rodiny by si měli často mýt ruce mýdlem a teplou vodou.

Kdy kontaktovat lékaře

Lékaře kontaktujte vždy, pokud máte podezření, že dítě onemocnělo impetigem, protože onemocnění vyžaduje antibiotickou léčbu. Léčbu je vhodné zahájit co nejdříve, aby se stav nezhoršoval a nedošlo ke komplikacím, zejména zánětu ledvin. Lékaře navštivte i opakovaně, pokud se stav po třech dnech léčby nelepší nebo se přidají celkové příznaky, jako je horečka nebo zimnice.

Plané neštovice – Varicella

Plané neštovice jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění typické pro dětský věk. Hlavním příznakem onemocnění jsou svědivé vyrážky s puchýřky naplněnými tekutinou.

Inkubační doba planých neštovic je obvykle 12 až 14 dní, ale může to být až 25 dní. Virus se šíří nejčastěji kapénkami z dýchacích cest nebo dotekem tekutiny z puchýřků. Dítě je infekční již 1 až 2 dny před výsevem vyrážky a dále až 3 dny po posledním výsevu vyrážky.

Plané neštovice mají u jinak zdravých dětí většinou lehký průběh. Vzácně se mohou vyskytnout komplikace, jako např. bakteriální kožní infekce, zápal plic nebo encefalitida. Při onemocnění ve vyšším věku je riziko komplikací vyšší. Proděláním onemocnění vzniká doživotní imunita proti planým neštovicích, ale v dospělém věku je bohužel možná reaktivace viru v organizmu v podobě onemocnění pásovým oparem (obvykle u osob s poruchou imunity, např. onkologických pacientů nebo HIV pozitivních osob).

Průběh planých neštovic

1 až 2 dny před výsevem vyrážky se mohou u dítěte objevit příznaky, které připomínají běžnou respirační virózu, především zvýšená teplota (popř. horečka) a bolest hlavy, v některých případech i rýma nebo kašel. Poté se na kůži (nejčastěji vlasech a na trupu) objeví růžovočervené skvrnky, ze kterých po 2 až 3 dnech vznikají puchýřky, naplněné nejprve čirou a později mléčně zbarvenou tekutinou. 4. až 5. den po výsevu začínají puchýřky zasychat a hojit se. Puchýřky se objevují ve vlnách, takže dítě má na těle současně vyrážky v různých fázích vývoje. Vyrážka se postupně šíří po celém těle. Počet vyrážek může dosahovat až několika stovek. Zvýšená teplota obvykle trvá po celou dobu výsevu vyrážky, ale postupně klesá. Vyrážka velmi silně svědí, ale je nutné zabránit dítěte ve škrábání, protože škrábáním může dojít k rozvoji bakteriální infekce kůže nebo ke vzniku jizviček. Velmi vhodné je ostříhat dítěti nehty.

Kdy kontaktovat lékaře

  • vždy, pokud se plané neštovice objeví u dítěte mladšího 6 měsíců,
  • pokud má dítě horečku vyšší než 39 °C,
  • pokud teplota neklesá ani po 3 – 4 dnech,
  • pokud je kůže kolem vyrážek zarudlá, horká nebo velmi citlivá (to může být příznakem bakteriální infekce),
  • ihned, pokud dítě vykazuje známky postižení nervového systému, např. zvrací, je zmatené, nereaguje na podněty, ztrácí rovnováhu, je podrážděné nebo nezvykle spavé, má křeče apod.

Léčba planých neštovic

Na snížení teploty je možné podat:

  • paralenové čípky – je možné je podávat od narození,
  • ibuprofen (v různé formě) – je možné jej podávat až od 6. měsíce věku dítěte, nesmí se podávat dětem, které jsou dehydrované nebo zvrací,
  • dítěti nikdy nepodávejte aspirin, ten může vyvolat smrtelně nebezpečné onemocnění, tzv. Reyův syndrom.

Pro zmírnění svědění se obvykle doporučuje:

  • vyrážky můžete mazat chladivými gely – Virasoothe, Tanno hermal  Psilo balsam, používání tekutého pudru se dnes již nedoporučuje,
  • lékař může předepsat dítěte antihistaminika,
  • u dětí s poruchami imunity nebo s ekzémem může lékař předepsat virostatika. Tato léčba však musí být zahájena na začátku onemocnění.

O podávání léků kojencům a batolatům, jejich dávkování a způsobu použití se vždy poraďte s pediatrem dítěte.

Pátá nemoc

Pátá nemoc je virové onemocnění, které se nejčastěji objevuje u předškoláků a mladších školních dětí. Výskyt u kojenců a dospělých je méně častý.

Nemoc se v dětském kolektivu snadno šíří kapénkami z dýchacích cest a inkubační doba nemoci je 4 až 14 dní. Dítě je nejvíce infekční v průběhu inkubační doby a v období před objevením vyrážky typické pro toto onemocnění. Průběh nemoci je obvykle lehký, nebezpečná je pátá nemoc pouze pro děti se sníženou imunitou nebo vážnějším chronickým onemocněním.

Příznaky páté nemoci

  • hlavním příznakem nemoci je vystouplá červená vyrážka, která se nejdříve objevuje na tvářích ( výrazně zarudlé tváře , někdy i boltce) a později se rozšiřuje na  končetiny ev i trup , tam má charakter mapovitý , girlandovitý… . Vyrážka dítě většinou nesvědí nebo svědí jen mírně
  • několik dní před vznikem vyrážky může dítě pociťovat příznaky podobné lehkému nachlazení – bolest v krku, bolest hlavy, zvýšená teplota, únava,
  • u některých dětí a častěji u dospělých může nemoc proběhnout i zcela bez příznaků.

Kdy kontaktovat lékaře

I když jde obvykle o lehké onemocnění, je vhodné při výskytu vyrážky vždy kontaktovat lékaře, který vyloučí případná závažnější onemocnění, která se také projevují vyrážkou. Lékaře kontaktujte vždy, pokud má dítě zvýšenou teplotu déle než pár dní nebo má horečku vyšší než 39°C.

Léčba páté nemoci

Pátá nemoc obvykle nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu

Je nutné upozornit , že i několik týdnů po odeznění této nemoci se na kůži mohou objevit po podráždění, koupeli, opocení opět kožní příznaky (vyrážka) , které odezní rychle i bez léčby.

Pátá nemoc v těhotenství

Těhotné ženy by se měly vyhnout setkání s dětmi, které prodělávají pátou nemoc, protože v případě onemocnění těhotné ženy se virus může přenést na plod a způsobit u něj vážné komplikace.

Zánět spojivek u dětí

Zánět spojivek je velmi časté onemocnění u dětí, zvláště u novorozenců a kojenců. Krevní cévky v očích se při zánětu rozšiřují, což způsobuje typické zarudnutí očí.

Zánět se může objevit na obou očích nebo jen na jednom z nich a může mít více příčin.

Příčiny zánětu spojivek u dětí

  • virová nebo bakteriální infekce,
  • alergická reakce, např. na pyl nebo roztoče,
  • podráždění některými látkami, např. chlorem nebo kouřem.

Pokud je dítě nachlazené a zároveň má zánět spojivek, bude zánět spojivek nejspíše virového původu.

Příznaky zánětu spojivek u dětí

  • zarudnutí bělma oka,
  • otok víček,
  • hlenovitý výtok z koutku oka, po probuzení mohou být oči zcela zalepené,
  • pálení, slzení oka.

Hlenovitý výtok z oka se obvykle neobjevuje, pokud je příčinou zánětu alergie nebo podráždění cizorodými látkami. Silný žlutý výtok z oka obvykle signalizuje bakteriální infekci.

Zánět spojivek u novorozenců

Zánět spojivek se často objevuje u novorozenců 5. až 14. den po porodu. K nákaze dochází při průchodu porodními cestami nebo těsně po porodu. Dětský lékař obvykle předepíše kapky , důležité  je i proplachování očí, někdy postačí i jen sterilní fyziologický roztok nebo kapky Ocu flash. Důležité je po aplikování kapek otírat oči novorozenců sterilní gázou nebo buničitou vatou na jedno použití a vždy je nutno vytírat od zevního koutku směrem k vnitřnímu !!!

Kdy kontaktovat lékaře

Lékaře kontaktujte vždy, pokud se u dítěte zánět spojivek objeví. Neléčený zánět může vést k poškození rohovky, očních víček nebo jiným komplikacím.

Léčba zánětu spojivek u dětí

Léčba zánětu spojivek závisí na původci zánětu. Pokud je zánět bakteriálního původu, lékař předepíše antibiotické kapky nebo mast. Pokud je zánět virového původu, jsou předepisovány kapky bez antibiotické složky. U neustupujících zánětů je nutné laboratorní vyšetření.

Léčba zánětu spojivek obvykle trvá 7 až 10 dní. Onemocnění je nakažlivé, před a po ošetření očí dítěte si pečlivě myjte ruce. Při aplikaci kapek se nedotýkejte kapátkem oka a jedny kapky nesdílejte mezi více členy rodiny.

Dítě se zánětem spojivek by nemělo po dobu nemoci navštěvovat školu nebo školku.

Infekce močových cest u dětí

Infekce močových cest je u dětí častým onemocněním. V kojeneckém věku onemocnění postihuje častěji chlapce, u dětí starších jednoho roku jsou častěji postiženy dívky.1

U dívek je také častější opakování onemocnění, náchylnost k infekcím močových cest u nich mnohdy přetrvává do dospělosti.

Příčiny infekce močových cest

Infekce jsou nejčastěji způsobeny zavlečením bakterií z konečníku nebo z pochvy do močových cest. Infekci způsobují nejčastěji střevní bakterie, obvykle Escherichia coli. Méně často se bakterie dostanou do močových cest z krevního oběhu. Dispozice k onemocnění infekcí močových cest může být dána vrozenou vadou močových cest.

Bakterie mohou způsobit infekci různých částí močových cest. Rozlišují se:

  • zánět dolních močových cest, tedy močové trubice a močového měchýře (cystitida) a
  • zánět horních močových cest, tedy ledvin (pyelonefritida).

Příznaky infekce močových cest

Příznaky zánětu dolních močových cest:

  • zvýšená teplota – u malých dětí je často jediným příznakem onemocnění,
  • bolest v podbřišku,
  • bolest při močení,
  • častější močení,
  • krev v moči,
  • pomočování u dětí, které již byly bez plenek.

Příznaky zánětu horních močových cest:

  • vysoká horečka – často je vysoká horečka jediným příznakem zánětu ledvin.
  • bolest břicha, bolesti zad
  • zvracení,
  • únava.

Kdy kontaktovat lékaře

Pokud se u dítěte objeví příznaky zánětu močových cest, tak kontaktujte lékaře vždy co nejdříve. Infekce močových cest jsou zpravidla dobře léčitelné, ovšem bez léčby mohou mít i trvalé následky, především pokud jde o zánět ledvin.

Diagnostika infekce močových cest

Kromě fyzikálního vyšetření je u infekce močových cest základním diagnostickým nástrojem vyšetření moči dítěte. Důležitý je správný odběr moči, pro který platí následující pravidla:

  • moč odebírejte do čisté uzaviratelné nádobky,
  • před odběrem omyjte ústí močové trubice vodou a mýdlem a dobře je opláchněte,
  • odebírejte střední proud moči, tzn. že na začátku nechte část moči odtéct,
  • nedoporučují se odběrné sáčky, protože u nich často dochází ke znehodnocení vzorku bakteriemi z pokožky,
  • moč je nutné odebrat před nasazením antibiotik,
  • moč je možné skladovat při pokojové teplotě max. 2 hodiny, pokud je potřeba moč před laboratorním vyšetřením skladovat déle, je nutné ji uložit v dobře uzavřené nádobce do ledničky, aby nedošlo ke znehodnocení vzorku.

V některých případech se moč odebírá cévkou nebo punkcí. Při teplotách nebo horečce lékař také obvykle odebere dítěti krev a nechá vyšetřit krevní obraz, sedimentaci a CRP.
Odborní lékaři mohou využít další vyšetření jako je např. sonografické nebo rentgenové vyšetření.

Léčba infekce močových cest

Vzhledem k tomu, že infekce močových cest je způsobena bakteriemi, spočívá léčba obvykle v podávání vhodných antibiotik. Při typických příznacích onemocnění je léčba antibiotiky zahájena ihned po odběru vzorku moči, v ostatních případech se čeká (24 až 48 hodin) na vyhodnocení vzorku moči. Léčba infekce močových cest u novorozenců a malých kojenců obvykle probíhá v nemocnici, zánět ledvin zpravidla vyžaduje hospitalizaci v nemocnici i u starších dětí.
Pokud jsou opakující se infekce způsobeny některou vrozenou vadou močových cest, zváží lékař možnost chirurgické léčby.

Prevence infekce močových cest

  • nejdůležitější pro prevenci infekcí močových cest, a to nejen u dětí, je dostatečný  pitý režim. Při častějším a objemnějším močení se lépe vyplachuje močový měchýř a močová trubice a tím se snižuje riziko přemnožení bakterií, které infekci způsobují,
  • dobrá hygiena po močení a po stolici,
  • omezení pěnových koupelí a použití mýdla v oblasti genitálií,
  • otužování dítěte,
  • bezprostředně po prodělané infekci močových cest se nedoporučuje koupání v přírodě, ani ve veřejných bazénech,
  • předcházení zácpě u dětí, protože zácpa může způsobovat nedokonalé vyprazdňování močového měchýře a tím zvyšovat riziko přemnožení bakterií v močovém měchýři.