Novorozenecká žloutenka

Novorozenecká žloutenka je časté onemocnění novorozenců, které se obvykle objevuje druhý až třetí den po narození a přetrvává u dítěte několik dní až týdnů.

Příčiny novorozenecké žloutenky

Novorozenecká žloutenka u dítěte vzniká v případě, že se v jeho krvi hromadí bilirubin, což je žluté krevní barvivo vznikající při rozpadu červených krvinek. Bilirubin je za normálních okolností vylučován z těla játry. Příčinou novorozenecké žloutenky může být jak nadměrná tvorba bilirubinu, tak nedostatečné vylučování bilirubinu z těla.

• Nadměrná tvorba bilirubinu – při hojení modřin vzniklých při porodu, při neshodě Rh faktoru nebo krevní skupiny mezi matkou a dítětem, při některých vrozených onemocněních.
• Nedostatečné vylučování bilirubinu z těla – nedostatečná funkce jater (játra neplní ihned po narození zcela svou funkci, bilirubin se hromadí v krvi a způsobuje žloutenku – častější u předčasně narozených dětí), nedostatečný příjem mléka (bilirubin odchází z těla ve stolici a pokud je výživa dítěte nedostatečná, je množství stolice menší, než by bylo potřeba).
• Žloutenka kojených dětí – u některých kojených dětí přetrvává žloutenka až několik měsíců po porodu, látky v mateřském mléku zpomalují odbourávání bilirubinu

Jak poznám žloutenku u dítěte

Žluté zbarvení kůže se nejprve objevuje na pokožce hlavy a později postupuje na hrudník a končetiny. Žluté zbarvení kůže se více projeví, pokud prsty lehce vmáčknete kůži, např. na čele. Jen v některých případech se žlutě zbarví také oční bělmo nebo sliznice v ústech.

V Česku jsou děti vyšetřovány na žloutenku ihned po narození a poté druhý a třetí den pobytu v nemocnici. Pro diagnózu se využívá krevní nebo kožní test.

Léčba novorozenecké žloutenky

Novorozeneckou žloutenku prodělá 50 – 60 % novorozenců¹ a u většiny z nich onemocnění odezní samo bez léčby. Pokud u dítěte dochází ke zhoršování žloutenky, je nutná fototerapie. Dítě při ní leží jen v plence a se zakrytýma očima pod modrým světlem, které změní bilirubin na netoxickou látku, která je rozpustná ve vodě a dítě ji snadno vyloučí močí.

Za potenciálně nebezpečnější je považována žloutenka, která se u dítěte projeví v prvních 24 hodinách života. Ta je nejčastěji způsobena neshodou Rh faktoru nebo krevních skupin mezi matkou a dítětem nebo méně často vrozenými vadami. Pokud hladina bilirubinu v krvi i přes fototerapii a další léčbu nadále roste a nabývá pro dítě nebezpečných hodnot, mohou lékaři využít výměnnou krevní transfuzi, při které dojde k odstranění podstatné části bilirubinu z krve.

U žloutenky kojených dětí se doporučuje časté kojení 8 až 12 krát denně. Pokud hladila bilirubinu i přes dobrou výživu dítěte dále roste, je možné i u starších dětí využít fototerapii, popř. lékař doporučí přerušení kojení na 24 hodin. V této době pije dítě umělé kojenecké mléko nebo upravené mateřské mléko.

Nejzávažnější komplikací novorozenecké žloutenky (při velmi vysoké hladině bilirubinu v krvi) je vznik tzv. jádrového ikteru, při kterém se bilirubin ukládá do mozkové tkáně, což vede k nevratnému poškození nervové soustavy dítěte.

Kdy kontaktovat lékaře

V porodnici sledují dítě lékaři, ale mírnou žloutenku bude mít dítě obvykle ještě několik dní až týdnů po příchodu domů. Na první preventivní prohlídce se proto domluvte s praktickým lékařem na dalším postupu. Lékaře navštivte, pokud vám bude připadat, že žloutenka nemizí, zhoršuje se nebo se po vyléčení znovu objeví. S lékařem se také poraďte, pokud je dítě velmi spavé, je obtížné ho probudit na kojení nebo kojení odmítá.