PAS – porucha autistického spektra
Porucha autistického spektra (PAS) znamená narušení vývoje sociálních a komunikačních schopností dítěte. Přesný výskyt této poruchy se obtížně určuje; v literatuře se uvádí 3-6 případů na 1 000 živě narozených dětí (tedy zhruba 1 ze 150 až 300 dětí); celosvětový výskyt se odhaduje na 7,6 z 1000 osob (1 : 130). V anglické literatuře se tato porucha označuje zkratkou ASD (autism spectrum disorder), česky PAS. Je častější u chlapců a většinou se zachytí ve věku 2-4 let, kdy normálně dochází k rychlému vývoji jazyka a sociálních schopností.
Znaky poruch autistického spektra:
Zhoršená sociální interakce:
-
nevyhledává utěšení, nesdílí radost, nevytváří blízká přátelství
-
preferuje izolované činnosti, nemá zájem ani schopnost interakce s vrstevníky (hra, emoce)
-
vyhýbá se pohledu z očí do očí
-
nedokáže sdílet pozornost na něco s jiným
-
sociálně a emočně nevhodné chování
-
neoceňuje myšlenky a city druhých
-
nereaguje přiměřeně na sociální podněty
Porucha řeši a jazyka:
-
opožděný vývoj, může být těžký
-
omezené používání gest a obličejové mimiky
-
formální pedantský jazyk, monotónní hlas
-
zhoršené porozumění a příliš doslovná interpretce řeči
-
opakuje otázky, opakuje instrukce, označuje sebe jako „ty“
-
může mít i dobré vyjadřovací schopnosti
Obliba rituálních a opakujících se chování:
-
sebe i ostatních, při narušení projevuje silné záchvaty vzteku
-
neobvyklé stereotypní pohyby (mávání rukama, chůze po špičkách)
-
konkrétní hra
-
špatná představivost při hře a obecných aktivitách
-
zvláštní zájmy a opakované projevy
-
omezený repertoár chování
Přidružené poruchy:
-
potíže s učením a pozorností (asi 2/3)
-
křeče (asi 1/4, často chybí až do adolescence)
-
afektivní poruchy – úzkost, poruchy spánku
-
mentální poruchy – porucha pozornosti s hyperaktivitou
V některých případech jsou přítomny je některé rysy a dítě může mít některé autistické rysy, ale ne celé spektrum.
Aspergerův syndrom označuje děti se sociálními poruchami autistického spektra, ale mírnější formou, s téměř normálním vývojem řeči. I tyto děti mohou mít výrazné potíže v sociální interakci, poruchu řeči a často intenzivní zájmy, které nejsou sdíleny s jinými a často bývají nešikovní.
Poruchy autistického spektra se diagnostikují posouzením určitých znaků podle amerického Diagnostického a statistického manuálu (DSM5) nebo Mezinárodní klasifikace nemocí. Podle DSM5 se už nepoužívají termíny Aspergerův syndrom a autistická porucha, ale pouze porucha autistického spektra.
Autismus se diagnostikuje podle sledování chování a použitím standardizovaných testů. V České republice se k zachycení poruchy používá dotazník, který se dává rodičům k vyplnění u všech 18-měsíčních dětí. V zahraničí se používají např. Autism Diagnostic Interview, Autism Diagnostic Observation Schedule a Diagnostic Interview for Social and Communication Disorders.
Přesnou příčinu poruch autistického spektra zatím neznáme. Předpokládá se více příčin a minimálně u části nemocných dětí se uplatňují genetické vlivy. Mladší sourozenec dítěte s poruchou autistického spektra má riziko proti běžné populaci zvýšené dvanáctinásobně. Uplatňovat se mohou také vitamíny matky v prvním měsíci těhotenství; je možné, že kyselina listová riziko poruchy autistického spektra snižuje.
Poruchy autistického spektra ovlivňuje sociálně-komunikační schopnosti a schopnosti učení na celý život. Léčebné možnosti jsou zatím omezené. Úspěšné výsledky má tzv. behaviorální analýza – behaviorálně modifikační přístup, který pomáhá omezit ritualistické chování, pomáhá vývoji jazyka, sociálních schopností a hry a učí tyto schopnosti využívat. Tato léčebná metoda vyžaduje 25-30 hodin individuální terapie týdně a je proto drahá a časově velmi náročná. Pro dítě je potřeba najít vhodné vzdělávací zařízení. Některé školy používají behaviorální analýzu v rámci výuky (pozn.: ze zahraniční literatury, zda se využívá i u nás nevím).
Užitečné odkazy: