Učení na nočník
Kdy začít? Univerzální odpověď neexistuje, vhodná doba záleží na fyzickém a psychickém vývoji dítěte a je u každého dítěte jiná.
Děti mladší 12 měsíců ještě neumí ovládat vyměšování vůlí a tento stav u většiny dětí přetrvává minimálně do 18 měsíců. Známky připravenosti na učení na nočník se objevují často mezi 18. a 24. měsícem věku, ale některé děti nejsou připraveny ani ve 30 měsících i déle.
Jaké jsou známky připravenosti na učení na nočník?
- Během dne zůstane dítě suché alespoň dvě hodiny nebo má suchou plenku po denním spánku.
- Vyměšování stolice je pravidelné a předvídatelné.
- Dítě dává najevo, že bude močit či vyměšovat stolici – výrazem tváře, držením těla, ukrýváním se při vykonávání potřeby, gesty nebo slovy.
- Dítě umí poslechnout jednoduché pokyny.
- Dítě umí dojít do koupeny a pomáhá s oblékáním a svlékáním.
- Dítě se cítí nepohodlně s mokrými plenkami a říká si (jakkoli) o jejich výměnu.
- Dítě si přeje používat záchod nebo nočník.
- Dítě si přeje nosit normální spodní prádlo jako rodiče nebo starší sourozenci.
Kdy s učením na nočník nezačínat?
- Pokud dítě ještě nepozná, že bude močit či vyměšovat stolici.
- Pokud se dítě nočníku bojí.
- Pokud je dítě v nějaké stresové situaci – stěhování, příchod nového sourozence, úmrtí v rodině, nemoc apod.
Jak vybrat nočník?
Procesu učení na nočník prospěje, pokud si dítě vybere nočník samo a vytvoří si tak k němu předem kladný vztah. Nočník by měl být přiměřený velikosti dítěte. Dítě by na něm mělo sedět stabilně s nohama opřenýma o zem. Některé děti nočník odmítají a rovnou chodí na dospělý záchod, v tomto případě rozhodně používejte dětské sedátko a stoličku pod nohy, aby se dítě mohlo nohama zapřít při vyměšování stolice.
Napoprvé posaďte dítě na nočník raději oblečené, aby se nebálo a zvyklo si na něj. Pokud je dítě vystrašené, nenuťte jej na nočníku sedět a zkuste to druhý den nebo později znovu.
Pokud se dítě nočníku nebojí, posaďte ho příště na nočník bez plenek. Nyní mu také vysvětlete, co po něm chcete. Na začátku se dítěti povede vymočit spíše náhodou. Je proto třeba dítě posazovat na nočník často a spíše na kratší dobu, aby se mu nočník nezprotivil. Snažte se vysledovat signály, kterými dítě dává najevo, že bude vykonávat potřebu, a v té chvíli ho posaďte na nočník. Odměnou za vykonanou potřebu by mu měla být velká pochvala, která bude motivací pro další pokusy. Naproti tomu přebalování mokrých plenek by mělo být rychlé a pro dítě nezajímavé, aby dítě preferovalo vyměšování do nočníku.
Povzbuzujte dítě k používání nočníku kdykoli cítí potřebu. Dítě si musí být jisté, že kdykoli dá najevo, že potřebuje na nočník, budete mu v tom pomáhat. Pokud je to možné, nechte ho někdy běhat bez plenky s nočníkem připraveným po ruce. Řekněte mu, že ho může kdykoli použít, a občas mu ještě připomeňte, že pokud bude potřebovat, je tady nočník pro něj.
U některých dětí se také osvědčily tzv. učící kalhotky, které vzhledem připomínají běžné spodní prádlo. Tyto kalhotky jsou vhodné na přechodnou dobu, kdy dítě ještě chození na nočník zcela nezvládá, protože v případě nehody zadrží většinu tekutiny, ale dítě si v nich připadá velmi mokré.
Snad každému dítěti se během učení na nočník přihodí nějaké nehody. Nezlobte se proto na dítě a netrestejte ho. Prostě jen ukliďte a řekněte dítěti, ať se příště pokusí použít nočník. Při každém úspěchu naopak velmi výrazně vyjadřujte svou radost a nešetřete pochvalami.
I když už dítě vydrží suché celý den, může trvat ještě celé měsíce a někdy i roky než zvládne být bez plenek i v noci. Ve věku dvou let je nervová soustava většinou ještě nezralá na to, aby se dítě v případě potřeby spolehlivě probudilo uprostřed noci. Pomoci může nedávat dítěti hodně napít těsně před spaním a nechat ho před uložením do postýlky ještě vymočit. Ujistěte dítě, že vás může v noci kdykoli zavolat a vy mu s nočníkem pomůžete. Větším dětem můžete nechat nočník u postýlky, aby to v noci neměly daleko a nebály se.
Pokud se vaše dítě i přes vaši snahu pomočuje přes den ještě ve věku 3-4 let nebo v noci ještě ve věku 5 let, poraďte se o problému s vaším pediatrem. Ve většině případů jde o určitou nevyzrálost organizmu, která časem pomine (často se tento problém v rodinách dědí). Pomočování však může být způsobeno i závažným onemocněním (vrozené vady močového měchýře, infekční onemocnění, cukrovka a další) a porada s lékařem je proto na místě.