Anorexie obecně znamená nechutenství, s nímž se běžně setkáváme v průběhu různých onemocnění. Jestliže se ale jedná o vědomé a cílené snižování množství potravy a potlačování pocitu hladu za účelem snižování tělesné hmotnosti, jde o závažnou poruchu – mentální anorexii.

Mentální anorexií trpí většinou dívky v prepubertálním a pubertálním věku a také mladé ženy. Výskyt je asi u 1% dospívajících dívek, ale poruchou trpí také chlapci, odhaduje se 1 chlapec na 10 dívek.

Mentální anorexie se vyskytuje i u malých dětí jako následek emočních poruch v důsledku nesouladu v rodinných vztazích nebo vztazích mezi spolužáky (v těchto případech není účelem snížení tělesné váhy). Dítě odmítá jíst s odůvodněním, že mu bude špatně, že to či ono jídlo nemůže jíst, že ho nespolkne, že bude zvracet a často udává bolesti břicha.

Po vyloučení organického onemocnění ošetřujícím lékařem a vyřešení rodinných problémů a vztahů mezi spolužáky potíže velmi rychle ustupují, ale mnohdy je nutná cílená spolupráce s psychologem příp. psychiatrem, někdy i dlouhodobá. Potíže se totiž mohou objevit znovu v pubertálním věku, šlo-li o opakované emoční poruchy v útlém věku.

Mentální anorexie je cílené potlačování pocitu hladu a odmítání potravy za účelem snížení tělesné hmotnosti. Jde většinou o dívky emočně labilní s nedostatkem sebevědomí, ale přitom perfekcionistické, velmi aktivní ve škole, dívky hodně cvičí, nejsou nikdy spokojeny se svým vzhledem.

Dívky se domnívají, že jsou tlusté, zejména v oblasti břicha, stehen a hýždí, nelíbí se jim vlastní tělo, které považují za nedokonalé. Pečlivě sledují kalorickou hodnotu potravin, nejdříve vyřadí z jídelníčku tučná jídla a posléze odmítají i potraviny s nízkou kalorickou hodnotou včetně tekutin – pijí jen čistou vodu. Rády vaří i pro ostatní, jsou přesvědčeny o správnosti svého stravování. Jsou velmi hubené, podkožní tuk zcela vymizí, jakékoli připomínky rodiny či svých vrstevníků velmi zlostně odmítají.
Tím se dostávají do konfliktů, které posléze vedou k sociální izolaci, což má za následek další poruchy – zvýšenou dráždivost, poruchy spánku, poruchy koncentrace, stupňující se deprese. Dochází k poruše žláz s vnitřní sekrecí – ztráta menstruace, zvýšené vypadávání vlasů, zvýšená lomivost nehtů, zvýšená kazivost zubů, zimomřivost, sklon ke kolapsům. Dívky v prepubertálním období mají opožděný růst a celkový tělesný vývoj.
Často se tato porucha kombinuje s bulimií, jsou-li dívky přinuceny něco sníst, nebo nedokáží potlačit hladový reflex a snědí větší množství jídla v krátkém časovém úseku, následuje vyprovokované zvracení, ve snaze dále snižovat tělesnou váhu používají projímadla, to zase vede k poruše vyprazdňování a úporně zácpě. Celá situace vyústí posléze v metabolický rozvrat, který mnohdy končí smrtí.

Příčiny vzniku onemocnění mentální anorexie

• často se najdou nevyrovnané vztahy v rodině – příliš dominantní matka nebo terorizující otec, přemrštěná ochranitelská péče, preference některého ze sourozenců apod. Často jde o dívky předčasně vyspělé, pro něž jsou silně traumatizující narážky na tloušťku a předčasnou vyspělost, o dívky emočně labilní často s traumatizujícími zážitky v útlém dětství. Rovněž velmi pracovně vytížení rodiče si mnohdy neuvědomují, jak málo času věnují svým dětem a jak málo s nimi probírají jejich „obyčejné“ denní starosti a pak se může stát, že se děti izolují a uzavírají do svého vlastního světa (drogy a alkohol nejsou žádnou výjimkou u těchto dětí)
• nemalou úlohu také hrají masmédia – rozhlas, časopisy, televize, kde se často hovoří o ideálu ženské krásy, o možnostech snižování  váhy, o různých dietách, přípravcích, cvičení apod.  Je preferován životní styl spojený s péčí o vzhled a tělo, společenský úspěch je spojen s mládím, štíhlostí a aktivitou. Samozřejmě vnímavé jedince může takový tlak negativně ovlivnit.

Léčba 

Obecně platí, čím dříve se s léčbou mentální anorexie začne, tím větší je naděje na uzdravení. Odborníci udávají, že úplné vyléčení včetně úpravy stravovacích návyků, menstruačního cyklu, postavy a váhy lze očekávat u 50-70% komplexně léčených dospívajících, 5% nemocných umírá na důsledky těžké podvýživy, ostatní pacienti trpí poruchami v citové a intimní sféře, poruchou osobnosti apod. U pozdě léčených pacientů je naděje na úplné uzdravení mizivá. Bohužel i sami rodiče si odmítají připustit, že jejich dítě trpí mentální anorexií a přicházejí pak až v pokročilém stadiu onemocnění.
Léčení někdy probíhá za hospitalizace na psychiatrickém nebo pediatrickém oddělení, jehož personál je vyškolený v psychoterapeutické péči a ovládá jídelní poruchy. Léčba mentální anorexie je velmi obtížná, protože pacienti si odmítají přiznat, že jsou nemocní, nespolupracují, lžou a podvádí.  Proto léčení musí být komplexní, je nezbytná spolupráce pediatra, dětského psychiatra, psychoterapeuta, odborníka na výživu, rehabilitačního pracovníka, učitele, gynekologa a endokrinologa – to vše v úzké spolupráci s rodinou. Hospitalizace trvá v průměru 2-3 měsíce, pacienti zůstávají stále pod pravidelnou kontrolou, bohužel mnohdy se pobyt v nemocnici musí opakovat.