Průjem u dětí

Průjem je jedno z nejčastějších dětských onemocnění. Vyznačuje se náhlou změnou charakteru a frekvence stolic.

Při průjmu jsou stolice řídké až vodnaté a objevují se velmi často. Obvykle se nejedná o závažné onemocnění, u dítěte však může snadno dojít k dehydrataci a následně až k ohrožení života dítěte.

Příčiny průjmu

• virové infekce – jsou nejčastější příčinou průjmů u dětí, původci infekce jsou nejběžněji rotaviry, dále pak adenoviry,  astroviry a další,
• bakteriální infekce – původcem infekce jsou v tomto případě bakterie, nejčastěji salmonely, kampylobaktery, E. coli nebo shigely,
• parazitické infekce – např. Giardia lamblia,
• otrava jídlem – např. houbami,
• vedlejší účinky léků – nejčastěji antibiotik,
• potravinové alergie – např. na mléko, sóju apod.

Průběh průjmu

Průjem vyvolaný virovou infekcí obvykle začíná náhle z plného zdraví. Na začátku onemocnění dítě obvykle zvrací, je neklidné a má zvýšenou teplotu, popř. horečku.  Průjmové stolice jsou na začátku vodnaté a časté, k návratu k původnímu stavu dojde postupně během 7 až 10 dnů. Při bakteriální infekci se častěji objevuje krev ve stolici a zvýšená teplota nebo horečka trvají déle. 

Kdy kontaktovat lékaře

• vždy, pokud se průjem objeví u dítěte mladšího 6 měsíců,
• pokud má starší dítě průjmové stolice každou hodinu až dvě nebo častěji,
• dítě vykazuje příznaky dehydratace –

• Příznaky lehké až střední dehydratace

  • dítě je neklidné nebo naopak unavenější a spavější než obvykle,
  • dítě méně často močí (u kojenců méně než 6 pomočených plen denně),
  • dítě má oschlé sliznice v ústech,
  • dítě při pláči méně slzí,
  • dítě – kojenec  má lehce propadlou velkou fontanelu
  • ztráta hmotnosti je do 10 %.

  Příznaky těžké dehydratace

  • dítě je velmi neklidné nebo naopak velmi spavé,
  • dítě má výrazně vpadlé oči,
  • dítě má chladné ruce a nohy,
  • dítě má výrazně suché sliznice v ústech,
  • dítě močí pouze jednou nebo dvakrát denně,
  • oči a velká fontanela jsou výrazně propadlé,
  • ztráta hmotnosti je nad 10 %.
• zvýšená teplota nebo horečka trvají déle než 24 až 48 hodin,
• ve stolici je příměs krve nebo má průjmová stolice tmavou barvu,
• zvracení trvá déle než 12 až 24 hodin,
• zvratky mají nazelenalou barvu, obsahují krev nebo vypadají jako kávová sedlina,
• dítě má vystouplé břicho,
• dítě odmítá jíst nebo pít,
• dítě má silné bolesti břicha,
• u dítěte se objeví vyrážka nebo má žlutou barvu kůže a očí,
• řídké stolice trvají déle než týden.

Léčba průjmu

Většina průjmů je způsobena virovými infekcemi, na které neexistují žádné přímé léky. Léčba antibiotiky je nutná pouze u některých bakteriálních průjmů. Většina virových průjmů odezní sama v průběhu několika dní.

U lehčích průjmů bez teplot a příznaků dehydratace se doporučuje pouze mírná úprava stravy s omezením tučných jídel a slazených nápojů. Pokud však dítě zároveň zvrací, je vhodné podávat rehydratační roztok (např. Kulíšek, Diarino, Vodníček…) v dávkování podle návodu.  Možno podávat dále  probiotika   a od  věku 4. měsíců i volně prodejné přípravky – Tasectan kids , Smecta, Enterol….

V případě těžších průjmů a zvracení jsou děti a především kojenci velmi náchylní k dehydrataci. V případě, že pozorujete u dítěte počínající známky dehydratace podejte mu rehydratační roztok v dávkování podle návodu. Pokud dojde k úpravě dehydratace (průjmové stolice přitom mohou stále trvat), je možné začít s podáváním přechodné stravy (rýže, mrkvové pyré, jablečné pyré, banánové pyré, kuřecí maso, suchary a starší pečivo). Nedoporučují se příliš dlouhé hladové pauzy, které nadměrně oslabují organizmus a mohou tak prodloužit rekonvalescenci. Při rehydrataci pomocí rehydratačního roztoku se kojení nepřerušuje. U dětí krmených umělým mlékem se podávání mléka přerušuje pouze v první fázi rehydratace (obvykle v trvání 4 hodin) a následně je opět podáváno stejné mléko jako před průjmem (je možné jej připravovat ze slabého rýžového odvaru). Černý čaj, džusy, coca-cola a podobné nápoje často doporučované při průjmech nenahrazují rehydratační roztok. Slazené nápoje mohou průjem naopak zhoršovat.

Pokud se rehydratace v domácích podmínkách nedaří, je nutné navštívit lékaře, který posoudí stav dítěte a navrhne další postup, např. hospitalizaci v nemocnici, kde je stav dítěte průběžně sledován a je zde možnost podat dítěte rehydratační roztok nazogastrickou sondou nebo intravenózně.

O podávání léků kojencům a batolatům, jejich dávkování a způsobu použití se vždy poraďte s pediatrem dítěte.