Sebepoškozování – automutilace

 

 

CO JE SEBEPOŠKOZOVÁNÍ?
Sebepoškozování zahrnuje různé formy záměrného ubližování si a zraňování
vlastního těla, aniž by toto jednání vědomě sledovalo záměr ukončit život.
Spouštěcím momentem bývají zejména silnější emoce, především úzkost, hněv,
pocity viny, vnitřní zmatek, chaos či jiné nepříjemné duševní stavy. Odborníci
označují sebepoškozování termínem „AUTOMUTILACE“. Sebepoškozování
bývá také označováno jako syndrom pořezaného zápěstí, tzv. WRIST CUTTING
SYNDROME.
Mezi nejčastější formy patří různé podoby řezání se ostrými předměty či pálení se,
typicky na zápěstí či předloktí, ovšem setkáváme se s řeznými ranami i na jiných
částech těla – v oblasti nohou (včetně kotníků, lýtek, stehen), ale také například
na prsou; dále škrábání až drásání kůže, vytrhávání si vlasů, okusování nehtů
a lůžek až do krve aj.
PRO SEBEPOŠKOZOVÁNÍ JE TYPICKÉ JEHO OPAKOVÁNÍ.
SE SEBEPOŠKOZOVÁNÍM SE SETKÁVÁME NEJČASTĚJI U DĚTÍ STARŠÍCH
12TI LET, VÍCE U DÍVEK, ALE I U DĚTÍ MLADŠÍCH.
Rozličná může být také závažnost poranění, které si dítě či mladistvý působí;
od drobných poranění po takové případy, kdy sebepoškozování představuje již
závažné ohrožení zdraví (krvácení, infekce aj.).
Sebepoškozování se může později stát estetickým problémem – zjizvení rukou
a dalších částí těla může tomu, kdo se sebezraňuje, později vadit a může se
za své jizvy stydět, a to zejména v dospělosti.
NĚKTERÉ DĚTI SE SEBEPOŠKOZUJÍ O SAMOTĚ A SVÁ PORANĚNÍ SPÍŠE
SKRÝVAJÍ (např. do dlouhých rukávů), jiné děti mohou přistoupit ke společnému
sebepoškozování s kamarádem nebo dokonce ve skupině. Většina dětí, které se
sebepoškozují, netrpí duševní nemocí; menší část z nich se ovšem může potýkat
např. s depresí, závislostí aj.
TEN, KDO SE SEBEPOŠKOZUJE, MŮŽE MÍT PROBLÉM ŘÍKAT SI O POMOC,
svěřovat se se svými trápeními nebo obavami. Každá starost může být prožívaná
jako velká, když je na ni dítě samo a cítí se osamocené. Na zátěžovou situaci
můžeme reagovat různými zdravými a zralými, či nezdravými a nezralými způsoby.
Sebepoškozování je volba z mnoha různých způsobů, jak na danou situaci
reagovat a jak ji řešit. Například když dotyčný cítí zklamání, může se vyplakat,
svěřit se kamarádovi, jít si zasportovat, udělat si nějakou drobnou radost – jít si
něco hezkého koupit, sebepoškozovat se…

příčiny, terapie a pomoc viz ….

https://www.ditekrize.cz/app/uploads/2019/10/brozura-sebeposkozovani-web.pdf

APLIKACE „NEPANIKAŘ“ !!!

 

PRAHA
LINKA DŮVĚRY DĚTSKÉHO KRIZOVÉHO CENTRA
LINKA DŮVĚRY: 241 484 149, 777 715 215 NON STOP
LINKA DŮVĚRY – RIZIKA KYBERPROSTORU: 778 510 510 NON STOP
CHAT: www.elinka.iporadna.cz
SKYPE: ld_dkc
INTERNETOVÉ PORADENSTVÍ: problem@ditekrize.cz
LINKA BEZPEČÍ
BEZPLATNÁ LINKA DŮVĚRY PRO DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ: 116 111 NON STOP
RODIČOVSKÁ LINKA: 840 111 234; 606 021 021, pomoc@rodicovskalinka.cz
INTERNETOVÉ PORADENSTVÍ: lb@linkabezpeci.cz
34 35
PRAŽSKÁ LINKA DŮVĚRY
LINKA DŮVĚRY: 222 580 697 NON STOP
CHAT: www.chat-pomoc.cz
INTERNETOVÉ PORADENSTVÍ: linka.duvery@csspraha.cz
STŘEDOČESKÝ KRAJ
POVÍDEJ, o.s. – LINKA DŮVĚRY
LINKA DŮVĚRY: 327 511 111, 602 874 470
SKYPE: linkaduvery.kh
INTERNETOVÉ PORADENSTVÍ: linkaduvery@kh.cz