Narození miminka je obecně vnímáno jako začátek nejkrásnějšího životního období. Ve skutečnosti je však poporodní období poměrně náročné a čerstvou rozbolavělou maminku může zaskočit
Pomoc a informace naleznete na stránkách www.usmevmamy.cz
U novorozenců a kojenců se poměrně často objevují obtíže s očičkama – je v nich patrná sekrece hnisu, řasy bývají po ránu slepené žlutavou hmotou nebo je zřejmé vyšší slzení očí.
Dle dostupných údajů se tento problém týká až pětiny novorozenců a kojenců. Rodičům tato situace obvykle neunikne a ještě v porodnici maminky začínají pátrat, co se slepenými očky jejich malých pokladů.
Za celým problémem stojí zcela fyziologická příčina. U těchto malých dětí obvykle ještě není dokonale vytvořen vývod slzovodu. Chybí tedy průchodná cesta, kterou by se slzy a hleny dostávaly ze spojivkového vaku do nosu. Může se to objevit na jednom či u obou očí. Ke zprůchodnění může někdy samo dojít i postupem času – prostě jen tím, jak se tělo malého človíčka vyvíjí.
Přestože se s neprůchodností slzného kanálku setkáme nejčastěji právě v dětském věku, může se tento problém objevit i v dospělosti. Nejčastěji souvisí s prodělaným úrazem v obličeji nebo oční infekcí. Kromě hnisu v očích můžete prožívat opakované oční infekce nebo mít zamlžené vidění.
Rodiče si mohou u dítěte všimnout tvorby bílého či žlutavého hnisu v oku (nebo v obou očích), zvláště po ránu nelze přehlédnout slepení oka a pokrytí řas hnisem. Oko může být mírně začervenalé, oteklé a více slzet.
I když se může situace sama spravit vlastně jen postupem času, rozhodně na toto nelze spoléhat. Infekce též může být přenesena z jednoho oka do druhého, které by jinak bylo zcela v pořádku. U starších dětí by poté mohlo dojít k úplnému uzavření slzného kanálku, což už by bylo nutné řešit operativně.
Obvykle vše začíná běžnými desinfekčními kapkami, které jsou volně dostupné v lékárnáchpř. Ocu flash. Pokud se situace nespraví, je na místě konzultovat ji s dětským lékařem. Ten může dítěti předepsat antibiotické kapky a doporučit provádět masáž slzného kanálku. Před ní je potřeba si pečlivě umýt ruce, dítě položit na vhodný podklad a případně si ostříhat nehty, abychom dítěti neublížili.
Nejprve oko vykapete desinfekčními kapkami nebo kapkami Ocu flash , odstraníte hnis a poté již uchopíte hlavu dítěte, abyste zabránili jejímu pohybu. Svým ukazováčkem stisknete místo v oblasti mezi kořenem nosu a vnitřním koutkem oka – je zde patrná drobná prohlubeň. Zmáčknete tuto oblast jen na pár vteřin a totéž provedete u druhého oka. Poté můžete do oka aplikovat antibiotické kapky dle přesného doporučení lékaře. Masáž je třeba provádět zhruba pětkrát denně. Tato léčba nejlépe zabírá u dětí do dvou měsíců věku.
Velmi častou radou je též kápnutí mateřského mléka do oka dítěte. Mléko by mělo působit antibakteriálně, podráždění by mělo zklidnit. Názory na takovouto léčbu ale můžete najít i dosti rozporuplné. V každém případě však můžete dle vlastního uvážení vyzkoušet.
U starších dětí již pediatr zřejmě doporučí konzultaci s dětským očním lékařem. Ten může ještě zkusit aplikovat výše popsanou konzervativní léčbu. Pokud by však nebyla účinná, dítěti je možné provést sondáž či průplach slzného kanálku. Oba postupy probíhají ambulantně při vědomí dítěte, sondáž se někdy provádí i opakovaně (v rozestupu nejméně dvou týdnů od sebe). Někdy je do kanálku též dočasně zavedena tenká kanyla, která zajistí jeho průchodnost. Operativní léčba s nutností celkové anestezie je volena až u dětí starších jednoho roku.
Můžete se setkat s tím, že doporučené postupy se líčí dle konkrétního lékaře. Někdo může dávat přednost konzervativní léčbě, třeba i opakovaně, jiný rovnou doporučí sondáž slzného kanálku.
Podívejte se, jak se dělá masáž slzných kanálků
Moučnivka (SOOR) je časté infekční onemocnění projevující se u kojenců jako bílý povlak na sliznici uvnitř úst nebo na jazyku. Infekce není pro dítě nebezpeč
Původcem onemocnění je kvasinka Candida albicans, která se běžně vyskytuje v ústech, v trávicím a v genitálním traktu člověka. Při přemnožení kvasinek dochází k infekci. Kojenci se nakazí obvykle od matky během porodu nebo později z prsních bradavek či při nedostatečné hygieně. Onemocnění se u kojenců obvykle projeví krátce po narození, nejčastěji okolo 10. dne života. Většina onemocnění vzniká do 2 měsíců věku, ale může se objevit také později.1
Moučnivka má u kojenců podobu bílého povlaku na sliznici v ústech, na jazyku nebo na patře. Povlak je obtížné setřít a po setření se objeví zarudlá, někdy krvácející sliznice. Kojenci mohou mít podobný bílý povlak také od mléka, v tomto případě však povlak v krátké době mizí. U většiny dětí se jedná o nebolestivé onemocnění, pro některé děti je však moučnivka bolestivá. Bolest se pak projevuje především při kojení nebo krmení z lahve.
Moučnivka není závažné onemocnění, přesto byste měli kontaktovat lékaře vždy, pokud máte podezření, že vaše dítě tímto onemocněním trpí.
Moučnivka obvykle vymizí i bez léčby během několika týdnů. Pro urychlení léčby možno aplikovat gel – NEOCIDE nebo při rozsáhlejším výskytu může lékař předepsat roztok či gel , který se aplikuje do úst dítěte. Kojící matky by si pak měly mastí natírat také bradavky před kojením, aby nedocházelo k přenosu onemocnění z dítěte na matku a zpět.
Před porodem – důkladné vyléčení vaginálních kvasinkových infekcí u matky.
Při umělé výživě – důsledně dodržovat hygienu, u nejmenších kojenců sterilizovat lahve a dudlíky po každém krmení.
Při kojení – nechat bradavky po kojení zaschnout na vzduchu.
Pokožka novorozenců a kojenců je jemnější a citlivější na vnější vlivy, než je tomu u starších dětí a dospělých.
Nejčastějším kožním problémem u kojenců jsou opruzeniny v plenkové oblasti neboli plenková dermatitida.
Na počátku jde o zarudlá místa, někdy s pupínky, která se vyskytují v plenkové oblasti, nejčastěji v okolí genitálií a na zadečku. Někdy se mohou opruzeniny objevit i na jiných místech těla v záhybech kůže. V některých případech může dojít až ke vzniku prasklinek na kůži, mokvajících míst nebo tvorbě puchýřků naplněných hnisem.
Opruzeniny se při správné péči o pokožku obvykle ztratí během několika dní. Pokud se stav zhoršuje (pokožka je zanícená, mokvá nebo se objevují prasklinky), může to být příznakem bakteriální nebo kvasinkové infekce. Lékař v takovém případě předepíše vhodnou mast s antibakteriálním nebo protikvasinkovým účinkem.
Seboroická dermatitida je častým kožním problémem u kojenců. Objevuje se u nich nejčastěji mezi 3. týdnem a 3. měsícem věku*.
Příčinou seboroické dermatitidy u kojenců je zřejmě nadměrná činnost mazových žláz po narození.Seboroická dermatitida není nakažlivá a není projevem alergie. Při správné péči obvykle vymizí do několika týdnů až měsíců.
Nejčastěji se seboroická dermatitida vyskytuje ve vlasech, odkud se šíří dále na obličej (obočí, víčka, čelo, nosní rýha). Objevit se může také v kožních záhybech v plenkové oblasti, v podpaží nebo na krku. Má podobu začervenalých míst s odlupujícími se šupinkami. Šupinky mají obvykle žlutou, béžovou, popř. až hnědou barvu. Ve vlasech se v některých případech vytvoří souvislá silnější vrstva šupinek, přes kterou prorůstají vlasy. Seboroická dermatitida dítě obvykle nijak neobtěžuje (nesvědí).
V lehkých případech seboroické dermatitidy může pomoci jemné vyčesávání šupinek dětským kartáčkem .Často se pro snadnější vyčesávání šupinek doporučuje namazat postižená místa olejem nebo mastí př. Baby squam od Biodermy, Mediket Ictafoam… .
Pokud časté mytí vlasů nepomáhá nebo se seboroická dermatitida objevuje i jinde než ve vlasech, poraďte se o dalším postupu léčby s lékařem.
Místa postižená seboroickou dermatitidou jsou náchylnější ke kvasinkové infekci. Při kvasinkové infekci je kůže červenější (podrážděnější) a obvykle svědí. V takovém případě předepíše lékař mast s protikvasinkovým účinkem.
Kojenecká kolika postihuje okolo 60 % kojenců1. Vyznačuje se dlouhodobým pláčem a neklidem, který se objevuje často ve stejnou denní dobu, obvykle odpoledne a večer.
Ne každý pláč dítěte je kolikou. Lékaři dnes používají následující kritéria pro diagnostikování kojenecké koliky:1
Kojenecké koliky mohou mít mnoho různých příčin:
Režimová opatření:
Výživová opatření:
Farmakologická léčba:
Pokud dítě nadměrně pláče a je neklidné, poraďte se o tom s lékařem. Pláč a neklid mohou být příznakem závažnějších onemocnění, zvláště, pokud je spojen s dalšími příznaky, jako je např. horečka, zvracení nebo krev ve stolici.
Novorozenecká žloutenka je časté onemocnění novorozenců, které se obvykle objevuje druhý až třetí den po narození a přetrvává u dítěte několik dní až týdnů.
Novorozenecká žloutenka u dítěte vzniká v případě, že se v jeho krvi hromadí bilirubin, což je žluté krevní barvivo vznikající při rozpadu červených krvinek. Bilirubin je za normálních okolností vylučován z těla játry. Příčinou novorozenecké žloutenky může být jak nadměrná tvorba bilirubinu, tak nedostatečné vylučování bilirubinu z těla.
Žluté zbarvení kůže se nejprve objevuje na pokožce hlavy a později postupuje na hrudník a končetiny. Žluté zbarvení kůže se více projeví, pokud prsty lehce vmáčknete kůži, např. na čele. Jen v některých případech se žlutě zbarví také oční bělmo nebo sliznice v ústech.
V Česku jsou děti vyšetřovány na žloutenku ihned po narození a poté druhý a třetí den pobytu v nemocnici. Pro diagnózu se využívá krevní nebo kožní test.
Novorozeneckou žloutenku prodělá 50 – 60 % novorozenců1 a u většiny z nich onemocnění odezní samo bez léčby. Pokud u dítěte dochází ke zhoršování žloutenky, je nutná fototerapie. Dítě při ní leží jen v plence a se zakrytýma očima pod modrým světlem, které změní bilirubin na netoxickou látku, která je rozpustná ve vodě a dítě ji snadno vyloučí močí.
Za potenciálně nebezpečnější je považována žloutenka, která se u dítěte projeví v prvních 24 hodinách života. Ta je nejčastěji způsobena neshodou Rh faktoru nebo krevních skupin mezi matkou a dítětem nebo méně často vrozenými vadami. Pokud hladina bilirubinu v krvi i přes fototerapii a další léčbu nadále roste a nabývá pro dítě nebezpečných hodnot, mohou lékaři využít výměnnou krevní transfuzi, při které dojde k odstranění podstatné části bilirubinu z krve.
U žloutenky kojených dětí se doporučuje časté kojení 8 až 12 krát denně. Pokud hladila bilirubinu i přes dobrou výživu dítěte dále roste, je možné i u starších dětí využít fototerapii, popř. lékař doporučí přerušení kojení na 24 hodin. V této době pije dítě umělé kojenecké mléko nebo upravené mateřské mléko.
Nejzávažnější komplikací novorozenecké žloutenky (při velmi vysoké hladině bilirubinu v krvi) je vznik tzv. jádrového ikteru, při kterém se bilirubin ukládá do mozkové tkáně, což vede k nevratnému poškození nervové soustavy dítěte.
V porodnici sledují dítě lékaři, ale mírnou žloutenku bude mít dítě obvykle ještě několik dní až týdnů po příchodu domů. Na první preventivní prohlídce se proto domluvte s praktickým lékařem na dalším postupu. Lékaře navštivte, pokud vám bude připadat, že žloutenka nemizí, zhoršuje se nebo se po vyléčení znovu objeví. S lékařem se také poraďte, pokud je dítě velmi spavé, je obtížné ho probudit na kojení nebo kojení odmítá.
Po porodu je pupečník podvázán a přestřižen. Vzniklý pupeční pahýl se může stát vstupním místem pro infekci, proto je o něj třeba pečovat. K odpadnutí pupečního pahýlu dochází za různě dlouhou dobu, obvykle mezi 8. a 21. dnem po porodu.
I po odpadnutí pupečního pahýlu je třeba pupík dítěte pravidelně omývat a čistit vatovou tyčinkou namočenou do čisté vody, lze i k dohojení kápnout pár kapek mateřského mléka.
Pokožka novorozenců a kojenců má odlišné vlastnosti oproti pokožce starších dětí a dospělých. Jejich pokožka je jemnější a citlivější na vnější vlivy, obsahuje také více vody a je propustnější.
Činnost potních žláz je až do puberty snížená, nejmenší kojenci se potí jen minimálně.1
V současné době se nedoporučuje koupat novorozence a mladší kojence každý den, a to především proto, že koupel nadměrně vysušuje pokožku dítěte. U nejmenší kojenců bohatě postačí koupel dvakrát nebo třikrát týdně. Každý den je však nutné u novorozenců a kojenců udržovat v čistotě plenkovou oblast a záhyby kůže, aby se předešlo opruzeninám.
U zdravých starších kojenců, kteří se již samostatně pohybují, je každodenní koupel obvykle vhodná, přinejmenším jako součást večerních rituálů před usnutím.
V tomto případě platí, že méně je někdy více. První měsíce se lze obejít zcela bez mýdla, omytí kůže vodou vysušuje , proto doporučuji dát do vody malé množství přípravku , který je určený pro atopiky ( kteří mají kůži extrémně citlivou) př. Cutoil, Linola , Atoderm olej či syndet apod.
Promazávání celého těla není nutné, naopak v ranném věku se musí mazat děti jej s některými potížemi… Nadbytečné promaštění kůže spolu s přehřátím dítěte např. v zavinovačce může být příčinou vzniku potniček a jiných kožních problémů kojenců. Pokud má dítě velmi suchou pokožku nebo atopickou dermatitidu, poraďte se o tom, jak pečovat o jeho pokožku, se svým lékařem. Oleje nepoužívejte na vlasovou část pokožky, protože to je zřejmě jedním z důvodů vzniku seborhoické dermatitidy.
Rodiče malých dětí často řeší otázku, kolik hodin denně by mělo jejich dítě spát. Potřeba spánku je individuální, některé děti jsou velcí spáči, jiné už od narození spí kratší dobu než je obvyklé.
Následující tabulka uvádí, kolik hodin spánku v průměru kojenci a batolata potřebují, včetně rozdělení na denní a noční spánek.
| Věk | Noční spánek |
Denní spánek |
Spánek celkem |
| 1 měsíc | 8 1/2 | 7 | 15 1/2 |
| 3 měsíce | 10 | 5 | 15 |
| 6 měsíců | 11 | 3 1/4 | 14 1/4 |
| 9 měsíců | 11 | 3 | 14 |
| 12 měsíců | 11 1/4 | 2 1/2 | 13 3/4 |
| 18 měsíců | 11 1/4 | 2 1/4 | 13 1/2 |
| 2 roky | 11 | 2 | 13 |
| 3 roky | 10 1/2 | 1 1/2 | 12 |
Většina dětí, a zvláště kojenců, potřebuje mnoho spánku. O dětech, které spí méně, si rodiče často myslí, že více spánku nepotřebují. Většinou to však není pravda a tyto děti často trpí nedostatkem spánku (spánkovou deprivací). Nedostatek spánku se projevuje následujícím způsobem:
Pokud se u dítěte projevuje více výše uvedených příznaků, je pravděpodobné, že trpí nedostatkem spánku, popř. jeho spánek není kvalitní. Pokud tento stav trvá delší dobu, může v jeho důsledku dojít u dítěte ke změnám chování (podrážděnost, úzkostnost, změny nálad, agresivita, hyperaktivita, impulzivnost) a ke zhoršení poznávacích funkcí (paměť, koncentrace, abstraktní myšlení).
Příčinou nespavosti u kojenců a batolat jsou nejčastěji: